Zvuky mých ekologických stop

Cílem této práce není upozorňovat na globální problémy, kárat nebo memorovat. Podstatou je pouze osobní zvuková výpověď - zachycení vlastních ekologických stop, které běžně zanechávám v denním životě. Zvuk je nejlepším prostředkem k imaginaci a přemýšlení o vlastních návycích a zažitých způsobech. Tento projekt je, víc než cokoliv jiného, osobním zvukovým ironicky-sebezpytným ekologickým manifestem nebo ambientním protestem.

Obsahem je deset minutových terénních nahrávek z vlaku, ulice, obchodu, louky, počítačové učebny, záchoda atd.., přičemž každá situace má k sobě ještě přiřazenou alternativní variantu (vždy ta následující). Všechny záznamy jsou autentické.

(POZN. pokud máte kvalitnější sluchátka -> použijte je)

tracklist:

01_vajicka_vezena_vlakem_z_Tabora_do_Prahy

02_vajicka_vezena_nesnedena_zpet

03_nakup_mleka_v_tescu

04_na_kole_do_kravína

05_nakup_anglickych_bot_pres_internet.mp3

06_nakup_bot_u_baty

07_kopirovani_poznamek

08_dáváni pozor při hodině

09_curani doma

10_curani_venku_za_tribunou

Květy – Střela zastavená v jantaru

12 skladeb/ 41:17, Indies

Název Střela zastavená v jantaru může napovídat leccos. Rotaci střely letící po 30 milionů let pryskyřicí, již pozvolna zastaví až fosilizace. Nebo tvrdý náraz do již ztvrdlého pryskyřičného kokonu, který jemně popraská na povrchu a střela zůstane uvnitř. Či unavená, se žbluňknutím spadnuvší střela, tonoucí ve slunkem rozměklém šperku. Anebo... pamatujete si ještě na vědeckou zápletku Jurského parku? Poetiku kapely Květy vystihují všechny tyto scénáře.

Hudební scéna zažívá renesanci akustických nástrojů a zajímavých až divných písničkářů s co možná nejosobitějším hlasovým projevem. Folkový základ se snoubí se zvuky různých udělátek, jednoduchých hudebních nástrojů, pianik, trianglů a kazoo. „Do it yourself“ je heslo, které dodává sílu všem domácím zvukovým kutilům. Notebook jako nahrávací studio a pár levných čínských nástrojů si může dovolit každý. Základ je vlastně trochu znouzectnostní – s málo instrumenty hodně muziky. Kapela Květy sice nahrávala ve studiu a v Čechách, ale jako by jela na světové freakfolkové vlně.

Album Střela zastavená v jantaru obsahuje dvanáct písní, z nichž každá je kus poezie, každá má silný refrén a v každé se dočkáte nějaké syrovosti v podobě třískání do něčeho něčím. Kdybych měl jedním slovem popsat celý koncept, tak to slovo by bylo vyrovnanost. Ani moc dlouhé, ani krátké, pomalou píseň střídá rychlá, procítěnější střídá přímočařejší, melodii následuje avantgardní zvuková koláž. Z písní nečpí snaha o osobitost, ale vyznívají ladně, přirozeně.

Z obsazení Květů – Martin Kyšperský (zpěv, kytara, mandolína), Aleš Pilgr (bicí a perkuse) a Ondřej Čech (baskytara) – nejvíce vyčnívá Kyšperský a Pilgr. Kyšperský jako autor textů a zpěvák zaujímá ve zvuku kapely největší prostor, takže ulpívá v paměti nejdéle a jeho nevšedně sípavě melodický pěvecký projev vám pozitivně ovlivní celý den, týden, měsíc. Neméně důležitou roli však hrají Pilgrovy perkuse, které jsou neskutečně rozmanité: od šustivých mušliček po zkroucený plech či nepřeberné množství malých činelů. Všechen svůj arzenál má rozložen na vlastnoruční neopracované dřevěné konstrukci poslepované dohromady průhlednou izolepou. To, co Květům dodává neodolatelně kalorickou dynamiku a plnost, je z největší části jeho barvitě pojatá rytmická sekce. Na albu se dále podílela řada hostů – Marta Svobodová, trumpetista Michal Gera, klávesista Milan Nytra a varhaník Ondřej Kyas.

V první písni Pověsím prádlo si Kyšperský tlumí kytarové struny plastovými kolíčky na prádlo. Což při poslechu samozřejmě nevíte a stále to nutí myslet na to, jak docílil toho, že ta kytara zní zrovna takhle. A když potom zjistíte, že takováhle zvuková finta má souvislost s obsahem písně, není o čem diskutovat. Zase si můžete posunout laťku posluchačské paranoie o kousek výš. V porovnání s předchozím albem Kocourek a horečka je na aktuálním disku více silných refrénů, z nichž nejjímavější je v písni Bílý tygr. V Kyšperského textech lze objevovat a pátrat napříč výjevy se zvířaty, obrazy přírodních zeměpisných lokalit a metaforickými bizarnostmi, avšak vždy je třeba za vším čekat ženu. Téma hledání, usínání a toužení po vysněné družce je prostoupeno všemi texty. Jako by zpíval jen tak mimochodem právě pro ni. Citovat zde však nebudu. To se musí slyšet. Dojmout se, zařvat si.

Kapela Květy nemá na české hudební louce konkurenty. A nedivil bych se, kdybych na nezávislém hudebním blogu Obscuresound.com narazil na kapelu Blossoms a po rozkliknutí by se objevily tři tracky kapely Květy. Nechci moc předpovídat další vývoj, ale tajně doufám, že se kapela více propojí s elektronikou, a to nejenom použitím syntetizátoru jako v písni Listí podzimní, ale třeba i sampleru. Je třeba být stále v pohybu a to Květy zatím naplňují a technologicky se vyvíjejí. Snesou hrubé ideologické srovnání s londýnskými Tunng, americkými Megafaun, nebo s raným obdobím Akron Family. Ale kdo by je chtěl srovnávat. Jen ať si rostou, jak chtějí – barví se a odkvétají…

myspace: http://www.myspace.com/kvety
youtube: http://www.youtube.com/user/kapelaKvety

Hodnocení: 95%

publikováno na: nekultura.cz