Dnes to bude trochu regionální post. Všechno začalo tak: O silvestru jsme si šli bouchnout šampaňský na Žižkovo náměstí v Táboře a potom na regenerační čaj do "Nový sedmičky na starym místě". Přiznávám, byli sme trochu přiopilí, ale rozhodně ne agresivní, ani hluchý. Před sedmičkou jsme zřejmě přehlédli nějaký papír s nápisem "Zavřeno" nebo "Soukromý večírek". Já si rozhodně ničeho nevšim. Vevnitř ale neseděl nikdo. Byl sem tu asi počtrvtý. Objednali jsme si tři čaje a čekáme na kamarády. Najednou nás pán s culíkem, prohlašujíc o sobě, že je brigádník, zamkne zevnitř a odejde za bar. (Až později jsem zjistil, že to byl majitel Martin Tlapa.) Lidi stojí venku a prstama klepou na prosklené dveře. Vy nemůžete ven, kamarádi dovnitř. Co byste dělali?
Do teďka mi to není úplně jasné. Stačilo říct: "Promiňte, máme zavřeno, prosím odejděte..." Ale bez jediného slova zamknout půlku lidí v baru a půlku nechat mrznout venku?! Sem si připadal jak ve Studiu 54 na sváteční večeři s Andy Warholem... Ale možná to trochu zveličuju. Nic se vlastně nestalo, párkrát jsem si kopnul do dveří, chvíli sem opilecky zpomalenym hlasem urážel majitele, krotil svojí holku, aby mu nevyškrábala oči, dopil čaj a šli sme do BarDa. Pěkně zkaženej večer, trochu jsem vystřízlivěl, ale dalo se to přežít.
Když jsem se tenkrát dozvěděl, že se ruší stará sedmička (Café bar 7), tak protože nejsem přímo z Tábora a většinu času trávim v Praze, pročesával sem internet a hledal jakoukoliv zmínku - vyjádření města, poslední sbohem majitele, rozvířenou diskuzi, truchlení blogerů. Anebo petici, otevřené dopisy... Nenašel jsem nic. Projížděl jsem si Táborsko i některý čísla Táborskýho deníku a taky nic (nečtu ho pravidelně - takže bych nerad někomu křivdil). To mě trochu zklamalo. Sedmička přece byla vždycky jedinečnym kulturním místem Tábora. Konaly se tam výstavy fotek, obrazů a předevšim koncerty, Freedimfesty. Zasloužila by si víc mediální pozornosti. Přesunutí do bejvalýho bordelu stranou náměstí a změnu názvu na M-Bar nemohla Sedma přežít. Vypadalo to tam pořád jako v bordelu...bylo to sice cool, ale nic příjemnýho na posezení.
Nikdy jsem se pořádně nedozvěděl, jak to s tim rušením bylo. Doneslo se ke mně něco v tom smyslu, že končila nájemní smlouva a město jí nechtělo prodloužit, protože starostku rušila při schůzování hlasitá hudba. Atraktivní místo na náměstí se prý mělo využít na Info centrum (to se však nachází na sousedící straně náměstí, takže to celé moc nedávalo smysl). Na konec to dopadlo tak, že byl vypsán nový kokurz na "Kavárnu luxusnějšího typu", a ten vyhrál Martin Tlapa. A tak vzniklo Café MP 7. Je dobrý, že na tom místě alespoň zůstala kavárna, která vypadá dobře i když dost sterilně, je dobrý, že se tam pořádaj kulturní akce: promítání filmů, výstavy, videofest atd.
Jenže tím taky o dost sedmička přišla. Freedim fest se z centra města přesunul za letňák do SezimovaÚstí. Kapely ze silver rocket, progresivní písničkáři a noisový zahraniční hosté, byli nahrazeni vysmaženými dýdžeji a jazzovými kapelami. Takže teď se za muzikou všichni vydáváme mačkat do Orionu. Prostě Tábor přišel o skvělou hudební, výstavní kavárnu na náměstí s nepřenosnou atmosférou, kam moh každej přijít po půlnoci na čaj, aniž by ho tam někdo prudil nebo nedejbože zamykal...
PS: Možná mi něco uniklo, možná nejsou všechny moje informace přesné, takže budu rád podělíte-li se o svoje zkušenosti a názory v komentářích, ať je na internetu aspoň jedno pietní café 7 místo...
foto:
http://cafemp7.com
http://kosa.biz
Volně stáhnutelný EP debut českého hudebního domácího kutila, který si říká dné.
Dnes to bude trochu regionální post. Všechno začalo tak: O silvestru jsme si šli bouchnout šampaňský na Žižkovo náměstí v Táboře a potom na regenerační čaj do "Nový sedmičky na starym místě". Přiznávám, byli sme trochu přiopilí, ale rozhodně ne agresivní, ani hluchý. Před sedmičkou jsme zřejmě přehlédli nějaký papír s nápisem "Zavřeno" nebo "Soukromý večírek". Já si rozhodně ničeho nevšim. Vevnitř ale neseděl nikdo. Byl sem tu asi počtrvtý. Objednali jsme si tři čaje a čekáme na kamarády. Najednou nás pán s culíkem, prohlašujíc o sobě, že je brigádník, zamkne zevnitř a odejde za bar. (Až později jsem zjistil, že to byl majitel Martin Tlapa.) Lidi stojí venku a prstama klepou na prosklené dveře. Vy nemůžete ven, kamarádi dovnitř. Co byste dělali?
Když jsem se tenkrát dozvěděl, že se ruší stará sedmička (Café bar 7), tak protože nejsem přímo z Tábora a většinu času trávim v Praze, pročesával sem internet a hledal jakoukoliv zmínku - vyjádření města, poslední sbohem majitele, rozvířenou diskuzi, truchlení blogerů. Anebo petici, otevřené dopisy... Nenašel jsem nic. Projížděl jsem si Táborsko i některý čísla Táborskýho deníku a taky nic (nečtu ho pravidelně - takže bych nerad někomu křivdil). To mě trochu zklamalo. Sedmička přece byla vždycky jedinečnym kulturním místem Tábora. Konaly se tam výstavy fotek, obrazů a předevšim koncerty, Freedimfesty. Zasloužila by si víc mediální pozornosti. Přesunutí do bejvalýho bordelu stranou náměstí a změnu názvu na M-Bar nemohla Sedma přežít. Vypadalo to tam pořád jako v bordelu...bylo to sice cool, ale nic příjemnýho na posezení.
Příspěvky
