pátek 21. března 2008

ONCE - JEDNOU stačí

Tak jsem dnes viděl potřetí Once. To už si samo o sobě sémanticky odporuje, protože Once by se měl vidět jenom jednou. Poprvé jsem ho viděl na český premiéře v Lucerně, potom v divXu na počítači a naposledy na dvd. A můžu říct, že vyjma prvního shlédnutí to byla celkem nuda. Prostě už to nemělo to kouzlo, který zakrývalo ty ostatní filmové nedostatky. Chyběla tam ta magie, to co dělalo ten Once výjimečnym, čekání jestli se políběj nebo ne a etc. Možná by se to vyplatilo absolvovat vícekrát kvůli písničkám, ale to stačí mít doma soundtrack. Až teď si uvědomuju, že děj byl docela napínavej a o kolik mu přitíží a ublíží, když to napětí při druhym koukání chybí. Vlastně podobný schéma bylo i v Lost Translation ( Ztraceno v překladu - Sofia Coppola), nicméně Bill Murray nakonec Scarlet Johansson políbí. Ale oproti Once se na něj dá koukat i vícekrát. Proč? Protože je to film, kdežto Once je "jenom" taková nálada...

Při tom posledním dívání, jsem si uvědomil, že je to vlastně takovej Rok ďábla nebo Happyend. Prostě fiktivní dokument od Petra Zelenky. Skoro jsem měl nutkání si pomalu projet závěrečný titulky a hledat nějaký vodítko - třeba Petera Greena. Kdyby Zelenka do svých filmů místo humorných scének vložil lovestory a jeden milenec by byl známej v zahraničí, tak by si ho třeba ve světě nějaká akademie taky povšimla. Co třeba Jazz Coleman a Lenka Dusilová? To by byl hezkej oskarovej pár...

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

No, jaká náhoda. Jo, Rok ďábla je srdečnější záležitost.