Dobrodružství koňského ducha a mrtvého novorozeněte
Celý příběh začal smutně, rozvodem rodičů. Máma Casady si vzala jednu dceru a táta Casady tu druhou. Sestry Sierra a Bianca byly ještě ve školce, a už se díky velké vzdálenosti (Havaj-Aiowa) viděly tak málo, že vyrůstaly skoro odděleně. Společnou řeč našly až v dospělosti, když se jednoho dne Bianca objevila u pařížského bytu Sierry. Opět se shledaly, oprášily matčiny přezdívky (Coco a Rosie) a příběh skončil happyendem. Ale obratem začíná příběh jiný, totiž ten hudební…který si mimochodem můžete přijít poslechnout 12.7. do divadla Archa.
První „poznámkyhodná“ věc k této desce je námět obalu. Kam se poděla duha a mraky z kterých prší? To byly symboly na přebalech předchozích alb La Maison De Mon Rêve a Noahs Ark. Na přední straně současného bookletu jsou sestry záhadnější. Dvě Bianky sedí v černých šatech s deštníky přidělanými k hlavám, a Sierra v pánské uniformě svým sestrám podává narozeninový dort. Něco bude jinak…
Změna je zřejmá již z úvodu, kdy se první skladba Rainbow warriors vynoří s otázkou: Není tohle rytmické mluvení rapování - a co ten podkreslovací beat - není to hiphop? Hned druhý track Promise a sedmý Werewolf odpoví že ano. Ale kdo může s určitostí říct, kde končí recitace a začíná rap. Avšak prvky MC a scratchingu mi ke Cocorosie nesedí. To co je definuje, ržání koně, zvonek na kolo, dlouhé tóny kazoo, zvuky elektronických hraček a souznění dvou různobarevných hlasů, zůstalo. Jen navíc sestry přidaly drobet hiphopového klišé. Trochu zklamání.
Další specifickou oblastí na této desce jsou písně, v nichž zazní zpěv blížící se opernímu (Bloody Twins, Japan, Houses). Není se čemu divit vždyť Sierra operní zpěv studovala. V písni Japan, která má bujarý veselý refrén: Everybody wants to go to Japan/ everybody just hold hands, se Sieřin hlas zjeví jako duch, uloupí si minutu sám pro svoje hlasivkové hrátky a plynule zmizí skrze návrat ztřeštěné melodie refrénu. Příjemné zamrazení v zádech je na místě.
Sunshine oh sunshine if you don´t know why you shine je výmluvný text písně Sunshine. Jsem velmi rád, že na tomto albu je, protože celá píseň svou jednoduchostí a čistotou (vznikla jenom za použití hlasu a zvuku klavíru) funguje jako katalyzátor. Navozuje náladu debutu La Maison De Mon Rêve, který sestry nahrávaly ve vaně. Škoda že takových není víc. Vypadá to, že také chybí přítomnost akustických kytar, jako na začátku, kdy si sestry vystačily s koupelnou jako nahrávacím studiem a s hračkami po dětech od sousedů.
Albem se jako ozvěny linou zvuky koní a dětské mumlání. Vynoří se z pozadí, jakoby se hlásily o slovo, kterému nikdo neporozumí. A možná ty deštníky z obalu znamenají , že bude hodně pršet, a potom vysvitne slunce, vznikne hodně duhy a Duhový válečníci zabrání příchodu zla. Čert ví, co se v tom skrývá za smysl, ale vždycky to můžeme svést na surrealismus, anebo na dobrodružství. Nicméně album Adventure of Ghosthorse and Stillburns dál umožní šířit hudební rukopis sester Casadyových, ale inkoust je slabší, zbytečně módní. Spíš propiska, která ještě pořád píše dobře, ale neškodilo by, začít už přemýšlet o tom, kde vzít novou náplň.
pubweb.cz
Příspěvky
